Ne vždy jsou mé příspěvky pouze o vaření a jídle. A ak je to i dnes, kdy jsem se vám rozhodl napsat o našem skvělém víkendu, který jsme strávili s našimi kamarády, kteří mají firmu wakeIT (mrkněte na jejich stránky), která se specializuje na půjčování outdoorového sportovního vybavení. Jsou to naši kamarádi, tak to by nebylo, abych je trošku nepodpořil v jejich snažení.

WakeIT

Dříve, než se pustím do vyprávění, tak vám musím říct pár informací o wakeITu. Jedná se o malou firmu, která se specializuje na půjčování outdoorového sportovního vybavení, nicméně kluci jsou moc šikovní a tak jsou schopni se vám postarat i o zábavu na míru. Na jejich stránkách najdete různé sportovní vybavení, které se vám postará o vaši zábavu, nejčastěji u vody, ale ne jen tam. Najdete u nich vodní skútr, paddleboardy, kajaky, wakeboardy, skateboardy, ale také kola, stany a podobně. Vyžití může být široké a jak sami uvádějí, tak nabízejí terapii adrenalinem.

To mohu sám plně potvrdit, jelikož jsme si to zažili a všechny ty zážitky jsou v nás dodnes.

Pojeďte s námi na Slapy

Sedím si tak doma a najednou mi přišla pozvánka z Facebooku od mých kamarádů z wakeIT, abychom se k nim přidali na víkendovou akci na Slapech. Po komplikaci s koronavirem to byla jejich první akce. Dalo by se říct, že otevírali sezónu. V pozvánce stálo, že je k dispozici vodní skútr, paddleboardy, mořský kajak a další vyžití. Místo určení, Nová Rabyně na přehradě Slapy. Víkend navazoval na mou dovolenou a já si řekl, že tohle přeci nemohu vynechat. Celé léto trávím se svou Zuzkou a naším Kubíkem na úplném konci slapské přehrady ve Velké u Kamýku nad Vltavou, tak to nemám daleko.

Navíc si říkám, tohle by zajímalo i našeho kamaráda Járu, tak neváhám a posílám mu nabídku, zda by tam nechtěl jest se mnou.

Pánové dostali propustku

S Járou máme báječné partnerky. Ačkoliv máme oba malé děti, já tedy jedno, ale Jára dvě, tak se obě holky shodly, že nám dají víkend k dispozici a že máme vyrazit na pánskou jízdu sami, bez žen a dětí. Tohle je od nich krásné gesto, protože tímto zůstaly na vše samy a chlapi se šli bavit. Díky holky.

Volba dopravního prostředku

Přiznám se, že jsem z počátku zvažoval vícero dopravních prostředků, jak se na Novou Rabyni dostaneme. První myšlenkou byly motorky, pak auto, ale nakonec Jára chytře poznamenal, že jsme u vody a na Novou Rabyni to máme pouhých 40 km po proudu a že pojedeme jeho lodičkou, obytnou lodičkou. To je přeci dokonalý nápad. Vždyť i cesta je cíl. Lodička jede maximálně 10 km/h, ale zase si tu cestu více užijeme. Navíc, když jedete za vodní zábavou, nejlepším dopravním prostředkem je ten vodní, ne?

Lodička má ještě jednu obrovskou výhodu. Máme rovnou zajištěn kvalitní nocleh, který s námi doputuje do našeho cíle a pak i zpět.

Celý tento nápad měl jednu malou slabinu. Jára loď přes zimu ještě upravoval a v tuto chvíli byl ve fázi laminování kýlu, takže musel přidat.

Pátek, vyplouváme

Ještě ve čtvrtek visela loď pod střechou, ale v pátek dopoledne ji Jára stihl dostat na vodu a tak jsme ve 3 odpoledne již byli připraveni k vyplutí. Naložili jsme potřebné vybavení a vyrazili. Z Velké u Kamýku nad Vltavou je to na Novou Rabyni po vodě 40 km, takže 4 hodiny cesty. V plánu ještě máme zastávku na Oboze, který máme vyhlídnutý jako zajímavé místo, kde si chceme dát i nějaké jídlo a možná i pití.

Slapská přehrada se krásně klikatí a i při rychlosti 10 km/h nám cesta příjemně ubíhá. Tady ve Velké  je voda ještě dost studená a i v létě má občas aktuální teplotu 7°C, ale po pár kilometrech překonáváme teplotní rozhraní a teplota vyskakuje již na příjemných 21°C. Míjíme Županovice a přehrada začínám mít o trochu intenzivnější provoz. U břehů kotví převážně hausbóty. Kolem páté hodiny připlouváme na Oboz.

Oboz

Toto místo objevil Jára a je vážně skvělé k zakotvení. Mají vlastní molo, kde se dá i přenocovat a hlavně hned u mola je příjemný bar. Kotvíme, potkáváme Járovy známé (náhodou) a objednáváme si pivo. Po dlouhé době moc fajn natočené pivo a my se už hrabeme v jídelním lístku, jelikož nás přemáhá hlad. Moc tady nevaří, prodávají jen jakési polo hotovky. Žebra, pizzu a podobně, ale překvapivě i tyto výrobky jsou dobré a chutné, to se často nestává.

Po třetím pivu hlásíme kamarádům z wakeIT, že dorazíme v sobotu ráno, že se nám na Oboze líbí, takže dopoledne se uvidíme na Nové Rabyni. My si zatím užíváme bar na Oboze 59. Kolem jedenácté hodiny jdeme zalehnout do lodě a už se velice těšíme sobotu plnou zábavy.

Sobota, jsme v cíli

V sobotu nás probouzí sluníčko a jen mírné houpání hladiny. Z dálky slyšíme tréning veslařů a my se pokoušíme hypnotizovat bar, aby otevřeli a my si dali třeba nějakou snídani. Je evidentní, že nám hypnóza moc nejde, jelikož bar neotevírá a tak startujeme motor a vyrážíme za našimi kamarády. Naštěstí mám v lednici bezva kozí sýr, kousek chleba a tak hlady cestou na Novou Rabyni určitě neumřeme. Již ráno a blíž k hrázi houstne provoz. Když se přiblížíme k Živohošti, provoz na vodě je již poměrně slušný. Potkáváme říční policii i státní plavební správu. Tady je to již nutnost, ale my jsme kluci hodní, tak na sebe vždy jen mávneme a bubláme si dál.

Nová Rabyně

Na Nové Rabyni na nás už mávají kluci z wakeIT a zajišťují nám možnost kotvení. Nová Rabyně je pro mě takový návrat do devadesátek, doslova. Ale nemyslím to zle, je to takové retro. Probíráme zážitky, občerstvujeme se a domlouváme se jak, kdo a kdy pojede na vodním skútru, kde si můžeme půjčit další vybavení jako je paddleboard nebo mořský kajak. Vyžití bude veliké a všichni z wakeIT jsou moc fajn.

Vodní skútr

Hned ze začátku jsem vyzván, abych se jel projet na vodním skútru. Po tom jsem toužil už léta. Je to pro mě taková motorka na vodě a tak nabídku hned využívám. Je však důležité si uvědomit, že na to, aby jste se po vodním toku pohybovali na vodním skútru, musíte být vlastníkem oprávnění vůdce malého plavidla. V uzavřeném prostoru toto oprávnění mít nemusíte, ale i tak musíte být pod dozorem. Sedám na vodní skútr, za mě usedá Zdenda z wakeIT a my pomalu výtlakem vyrážíme do zóny pro vodní sporty a akrobacii, kde budeme moci jet i ve skluzu a to už je pořádný frmol.

Zdenda mi vysvětluje vše kolem ovládání vodního skútru, vysvětluje mi pravidla platby, jaká jsou omezení a my pomalu plujeme. Zdendu znám již několik let, jelikož se spolu potkáváme v práci. Ve sportovní zóně mi Zdenda již říká, abych za to pořádně vzal a nyní začíná to pravé rodeo. Ten pocit je nepopsatelný. Zjišťuji, že to vážně není motorka a tak mi chvíli trvá, než se s technikou řízení sžívám. Pak už se ve mě probouzí ďábel a já ty zatáčky pěkně řežu. Zdenda je rád, že se za mnou udrží. Věřte mi, po 15ti minutách nás už oba bolí ruce a tak se vracíme, abychom si trošku odpočinuli.

Ten pocit se těžce popisuje, ale je to skvělý. V těle proudí adrenalin ve spojení s nadšením. Myslím, že by si to měl každý vyzkoušet, aby to sám zažil. Mnozí to vyzkoušeli a rozhodně mohou potvrdit má slova.

Další vyžití

My s Járou jsme možnosti pádlování nevyužili, raději jsme si dali jídlo, pití, ale  paddleboardy a mořský kajak byly neustále v provozu. Mnoho lidí si toto náčiní s chutí vyzkoušelo. Na klidné hladině Slap je to příjemný relax a k tomu krásné slunečné počasí, co více si přát.

Unicorn

S blížícím se večerem dostáváme nápad, zapřáhnout něco za vodní skútr a trošku potahat jednorožce po vodě. Nemusíte se bát, netrápili jsme žádné zvířátko. Zdenda přivezl obřího nafukovacího jednorožce a tak chceme vyzkoušet co na vodě dokáže. Jsem vybrán jako testovací jezdec. Jsem totiž takový malý kamikadze, takže vhodná oběť.

Usazuji se na jednorožci, držím tažné lano a Roman opatrně přidává plyn. Vše je na pohodu a tak mu dávám signál, že může přidat. Jednorožec není určen k vlečení a tak se  zakousává do vodní hladiny. To už nás pozorují kolem proplouvající lodě a já za výskotu mladých dam předvádím epesní obrat a pád do vody. I pod vodou slyším smích a výskot. Asi to bylo dobrý :-).

Bohužel kameramanka na břehu nestihla mé vyklopení natočit ani nafotit, tak jsem požádán o druhý pokus. Přátelé, dostat se z vody na jednorožce je pro mě úkol nesnadný a tak se snažím vyškrábat na molo, ze kterého to již na jednorožce zvládám. Hlouček zvědavců se zvětšuje a my se opět pokoušíme o jízdu. Za chvíli jsem ve vodě zas. Jednorožec prostě na podobnou zábavu není stavěný a nebo jsem ho příliš obtěžoval a tak mě posílá pod vodní hladinu.

Večer v kroužku

Večer se usazujeme v kempu, rozjíždíme grily, vařiče a otevíráme láhve lahodných moků. S Járou jsme si přivezli naloženou krkovici v indickém koření a spoustě chilli. Rádi se podělíme a dlouho do noci diskutujeme o našich zážitcích, vaření a cestování. Já velmi neobezřetně pokládám otázku kolem vín Zdendovi, ten se ujímá slova a máme zajímavou přednášku o italských vínech, hodiny utíkají. Zdenda se vyzná.

Po půlnoci se s Járou přesouváme do lodičky, jelikož chceme být ráno fit, protože já nutně potřebuji zase na skútr. Navíc se v neděli musíme vrátit domů do Velký, což jsou 4 hodiny plavby a odpoledne má přijít bouřka, tak musíme nejpozději v poledne vyrazit.

Neděle, loučení a návrat

Ráno se probouzíme do prosluněné neděle, ale my již víme, že odpoledne mají přijít bouřky. Vyrazit musíme nejpozději ve 12, abychom se jim vyhnuli. V baru si dáváme snídani a já ještě s kluky z wakeIT domluvám jednu jízdu na vodním skútru. Včerejší zážitek mám ještě pod kůží a tak musím znovu. Loučíme se s osazenstvem a tentokrát doplouváme k zóně „kravení“ na lodi, skútr s námi a já si dávám v této zóně samostatnou jízdu. Na vlnkách to krásně poskakuje a já jsem plný adrenalinu. Po 20ti minutách toho mám již plné ruce a tak se loučíme i se Zdendou a kolem 12té hodiny vyrážíme s Járou směrem k domovu do Velký.

Po 20ti kilometrech nabíráme Járovu dcerku Elen, aby si s námi užila taky kousek plavby. U Županovic nás zastihl krátký, ale vydatný deštík a tak natahujeme zaplachtování. Bimini je bezva věc, ale ze stran na nás stříkala voda, tak plachta to jistí a nám už zbývá jen kousek domů. Na chvíli se zastavujeme ještě na krátké koupání, jelikož ve Velký je studená voda a pak už vidíme první domečky ve Velký, za zatáčkou obecní molo a na břehu na nás čekají naše milované ženy a neméně milované děti.

Byl to zážitek

Celý víkend jsme si s wakeIT náramně užili. Pod přístřeškem na hřišti stále vstřebáváme své zážitky a vyprávíme ostatním, kteří tam s námi sedí. Popíjíme pivo a říkáme si, že příště chceme jet zase. Celá parta z wakeIT, Zdeněk, Roman i Honza byli báječní a my jim musíme moc poděkovat za vše co pro nás připravili a jak se nám věnovali.

Spojme síly

Společně s wakeIT jsme si řekli, že by bylo moc fajn, pokud bychom udělali jednou společnou akci. WakeIT a Letem gastro světem. Kluci zařídí zábavu, my zajistíme pohoštění a Zdenda jako znalec vín zajisti degustaci vín. To by mohla být vážně skvělá akce a tak už plánujeme, jak všem připravit nevšední adrenalino-gastronomický zážitek.

Tak díky a brzo zase někde na viděnou.