Mototrip po UK, co jsme jedli a co nám ukradli


Cestování / Pondělí, 7 srpna, 2017

Poslední den v červnu vyrážíme s mým kamarádem Jirkou na motorkách do Velké Británie. Jsem plný nadšení, budeme jíst místní speciality a já to vše budu fotit a dávat na Facebook a pak sepíšu příspěvek tady na blog, kde dám hromadu fotek, všechno popíšu pojmenuji a budu pyšnej, jak jsem ochutnal vše, včetně všech možných bizarností. Tak je to tady vlastně všechno malinko jinak i když ne tak úplně. Na motorku jsem s sebou nebral žádný že svých drahých fotoaparátů a raději pořídil Sony RX100 kompakt. No a doma zjišťuji, že mám stejně některé fotky jen v mobilu. Tam omluvte některé ty hrůzy, prostě lenost byla silnější než já. No a upřímně,u některých jídel jsem si ani nepoznačil název. Prostě jste hladoví a tak se na jídlo hned vyhněte a nic vás nezajímá, jen to jídlo.

Ještě ve Francii v Calais si dáváme v příjemné restauraci kousek od přístavu spoustu dobrot. Já volím předkrm ve formě marinovaného lososa, něco podobného si dodávám doma. Je to francouzské? Asi ne. Je to dobře? Jistě.
Ještě ve Francii v Calais si dáváme v příjemné restauraci kousek od přístavu spoustu dobrot. Já volím předkrm ve formě marinovaného lososa, něco podobného si dělávám doma. Je to francouzské? Asi ne. Je to dobré? Jistě.
Jirka volí salát s toasty s kozím sýrem, slaninou, taky výborná záležitost.

V Calais bylo krásně slunečno a teplo, než zašlo slunce. To se již ochladlo a my byli nuceni jít ze zahrádky do restaurace, protože v kraťasech nám byla již poněkud zima.

Jirka volí jako hlavní chod britskou klasiku jacked potatoe, Jako koukám na to jako vejr. Ona je to uvařená rozříznutá brambora s něčím uvnitř. Zde v Calais je to francouzská varianta s kozím sýrem. V UK, jsme tak uchutnávali jejich klasiku s pečenými fazolemi nebo s chedarem nebo kombinaci. Určitě si to zkusíme uvařit.
Já volím mou oblíbenou klasiku a tipuji, že tohle by francouzské být mohlo. Slávky.
Slávky s česnekem a smetanou. No nebudu vám lhát, byl to kotel a já ač hladový, tak jsem snědl půlku a dál už nemohl. Nechápu :-).

Další místo, kde jsem měl po ruce fotoaparát bylo městečko v Anglii Basingstoke. Tam jsme byli u kamarádky Terky se kterou jsme vyrazili Winchesteru. Za její pohostinnost jsme vyrazili do japonské restaurace, jméno si nepamatuji a názvy jídel už vůbec ne. Vím, mohl jsem si vyfotit jídelák, ale znáte to :-).

Smažené taštičky
Jiřík si dal nějaké smažené kousky kuřecího masa
Jiříkův hlavní chod, polévka s mořskými plody
Já zvolil jakési curry thajského typu s kokosem

V Salisbury jsme si řekli, musíme si dát něco typicky anglického. Našli jsme tradiční anglickou restauraci a výsledek u Jirky fakt dobrý u mě taková česká klasika, chyběla jen broskve.

Jirka zvolil tradiční masový anglický pudink z vnitřností a já byl překvapen, že je to fakt dobrý. Všude jsem vždy jen slýchával, jak je to hnusný a ní. určitě se nebojte to vyzkoušet.
Já zvolil kuřecí maso se slaninou a chedarem. No kdyby tam byla ještě broskev, máme zde oblíbenou krmi, uznávanou i Zdeňkem Pohlreichem :-).

Další fotku mám z Edinburghu. Jen jednu a podle mě ta má něco do sebe. Jedli jsme tam více, tedy než Jirkovi ukradli motorku, ale tato jejich vyhlášená specialita mezi mladými je vskutku skvost.

Deep Fried Mars Bar – aneb smažená tyčinka Mars, jednou stačilo.

Tak a teď ještě pár fotek z mobilu. Víte jak to je, koupíte si speciálně kompakt na takovou cestu, který bude splňovat vaše požadavky (foceni do RAW, kvalitní chip Sony, kresba, dobrý objektiv) a pak si je s sebou nevezmete nebo jste jen líní jej vytáhnout.

Poslední jídlo v ČR
Fish and Chips, to je prostě klasika a navíc skvělá
Co jiného si dát ve Skotsku, než Nachos s Chedarem 🙂
A dobrý steak, proč ne?
Při návratu v Kolíne nad Rýnem, jsem na doporučení zabrouzdal do řecké restaurace a Tzatziki byly luxusní
Gyros s Metaxa omáčkou, to jsem nemohl všechno sníst a stejně jsem si myslel, že prasknu.

Jsem tedy zase zpět a doufám, že vám budu přinášet další recepty, které rádi vyzkoušíte. Tímto foto příspěvkem jsem vám chtěl přiblížit své prázdninové dobrodružství, které skončilo mým osamělým návratem ze Skotska, po té, co Jirkovi přímo v Edinburghu ukradli jeho motorku. Zlí lidé jsou všude, ale my se nevzdáváme a třebas příští rok opět vyrazíme za dobrodružstvím a já vám zase ukážu fotky z toho, jak se přežíráme.

Pokud by vás zajímaly detaily o celém našem motovýletu, tak jsme na Facebooku psali deník naší cesty, tak si vše můžete přečíst v něm: V jedné stopě za Lochnesskou.

Pokud se vám příspěvek líbil, budeme rádi, pokud jej budete sdílet:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *